Ⅰ.Co je nedestruktivní testování?
Obecně řečeno, nedestruktivní testování využívá charakteristiky zvuku, světla, elektřiny a magnetismu k detekci umístění, velikosti, množství, povahy a dalších souvisejících informací o povrchových nebo vnitřních vadách na povrchu materiálu, aniž by došlo k poškození samotného materiálu. Nedestruktivní testování si klade za cíl zjistit technický stav materiálů, včetně toho, zda jsou kvalifikované nebo zda jim zbývá ještě nějaká životnost, aniž by to ovlivnilo jejich budoucí výkon. Mezi běžné metody nedestruktivního testování patří ultrazvukový test, elektromagnetický test a test magnetickými částicemi, z nichž ultrazvukový test je jednou z nejčastěji používaných metod.
Ⅱ.Pět běžných metod nedestruktivního testování:
1.Definice ultrazvukového testu
Ultrazvuková zkouška je metoda, která využívá charakteristiky ultrazvukových vln šířících se a odrážejících se v materiálech k detekci vnitřních vad nebo cizích předmětů v materiálech. Dokáže detekovat různé vady, jako jsou trhliny, póry, vměstky, uvolnění atd. Ultrazvuková defektoskopie je vhodná pro různé materiály a dokáže také detekovat tloušťku materiálů, jako jsou kovy, nekovy, kompozitní materiály atd. Je to jedna z nejčastěji používaných metod nedestruktivního testování.
Proč jsou pro UT zkoušku vhodnější silné ocelové plechy, silnostěnné trubky a kruhové tyče o velkém průměru?
① Pokud je tloušťka materiálu velká, zvyšuje se odpovídajícím způsobem možnost vzniku vnitřních vad, jako jsou póry a trhliny.
②Výkovky se vyrábějí kováním, což může způsobit vady, jako jsou póry, vměstky a praskliny v materiálu.
③Tlusté trubky a kulaté tyče o velkém průměru se obvykle používají v náročných inženýrských konstrukcích nebo v situacích s vysokým namáháním. UT test dokáže proniknout hluboko do materiálu a odhalit možné vnitřní vady, jako jsou trhliny, vměstky atd., což je klíčové pro zajištění integrity a bezpečnosti konstrukce.
2. Definice penetračního testu
Použitelné scénáře pro UT test a PT test
UT test je vhodný pro detekci vnitřních vad materiálů, jako jsou póry, inkluze, trhliny atd. UT test dokáže proniknout do tloušťky materiálu a detekovat vady uvnitř materiálu vyzařováním ultrazvukových vln a přijímáním odražených signálů.
PT test je vhodný pro detekci povrchových vad na povrchu materiálů, jako jsou póry, inkluze, trhliny atd. PT testování se spoléhá na pronikání kapaliny do povrchových trhlin nebo vad a k zobrazení umístění a tvaru vad používá barevnou vývojku.
UT test a PT test mají v praktických aplikacích své výhody a nevýhody. Pro dosažení lepších výsledků testování zvolte vhodnou zkušební metodu podle různých potřeb testování a vlastností materiálu.
3. Zkouška vířivými proudy
(1) Úvod do ET testu
ET test využívá princip elektromagnetické indukce k přiblížení testovací cívky střídavým proudem k vodivému obrobku, čímž generuje vířivé proudy. Na základě změn vířivých proudů lze odvodit vlastnosti a stav obrobku.
(2) Výhody ET testu
ET test nevyžaduje kontakt s obrobkem ani médiem, rychlost detekce je velmi vysoká a umožňuje testovat nekovové materiály, které mohou indukovat vířivé proudy, jako je grafit.
(3) Omezení ET testu
Dokáže detekovat pouze povrchové vady vodivých materiálů. Při použití průchozí cívky pro ET není možné určit přesné umístění vady na obvodu.
(4) Náklady a přínosy
ET Test má jednoduché vybavení a relativně snadnou obsluhu. Nevyžaduje složité školení a dokáže rychle provádět testování v reálném čase přímo na místě.
Základní princip PT testu: po nanesení fluorescenčního nebo barevného barviva na povrch součásti může penetrační činidlo proniknout do povrchových vad kapilárním působením. Po odstranění přebytečného penetrantu z povrchu součásti lze na povrch součásti nanést vývojku. Podobně, kapilárním působením vývojka přitahuje penetrační činidlo zachycené v vadě a ten se vsákne zpět do vývojky. Pod vlivem určitého zdroje světla (ultrafialové nebo bílé světlo) se v místě defektu zobrazí stopy penetrantu (žlutozelená fluorescence nebo jasně červená), čímž se detekuje morfologie a rozložení defektů.
4. Testování magnetickými částicemi
„Magnetické částicové testování“ je běžně používaná nedestruktivní testovací metoda pro detekci povrchových a blízkopovrchových defektů ve vodivých materiálech, zejména pro detekci trhlin. Je založena na jedinečné reakci magnetických částic na magnetická pole, což umožňuje efektivní detekci podpovrchových vad.
5. RENTGENOVÉ VYŠETŘENÍ
(1) Úvod do RT testu
Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s extrémně vysokou frekvencí, extrémně krátkou vlnovou délkou a vysokou energií. Mohou pronikat objekty, kterými viditelné světlo nepronikne, a během procesu pronikání podléhají složitým reakcím s materiály.
(2) Výhody RT testu
RT test lze použít k detekci vnitřních vad materiálů, jako jsou póry, inkluzní trhliny atd., a lze jej také použít k vyhodnocení strukturální integrity a vnitřní kvality materiálů.
(3) Princip RT testu
RT test detekuje defekty uvnitř materiálu vyzařováním rentgenového záření a přijímáním odražených signálů. U silnějších materiálů je UT test účinným prostředkem.
(4) Omezení RT testu
RT test má určitá omezení. Vzhledem ke svým vlnovým délkám a energetickým charakteristikám nemůže rentgenové záření proniknout určitými materiály, jako je olovo, železo, nerezová ocel atd.
Čas zveřejnění: 12. dubna 2024